Valley of fire, Las vegas

7.5.

O půl deváté jsme nasnídaní a připravení na dlouhou cestu vyrazili ze Zionu směrem k Las Vegas. Cestou jsme si dělali krátké zastávky, ale hlavně jsme doplnili zásoby ve Walmartu a nakoupili tam plno levných hader. Za nějakých sedm stovek jsem si koupil troje rifle a manželka toho nakoupila ještě víc. Taky jsme přejeli časové pásmo, tak jsem si posunuli hodinky o hodinu zpět. Před druhou jsme vjeli do parku Valley of fire, který leží severně od Las Vegas. Vstup byl za 10 USD pro auto. Ze začátku nic moc. K visitor centu to bylo jen obyčejné údolí. Za ním už to bylo lepší. Prošli jsme Mouse's Tank trail, tam to bylo zajmavé. A potom jsme vyrazili ještě dál až k White Domes a to už byla opravdu podívaná. Ty růžové skály - do těch jsem se zamiloval. A že jich tam bylo. Kdybysme se někdy do USA vrátili, tak sem se rozhodně podíváme znovu. White Domes trail jsme si prošli pěkně celý a rozhodně to stálo za to. Jeden kámen byl třeba trojbarevný, sklaní stěny měly na sobě různě barevné pruhy. To se nedá popsat. Taky se tam natáčel film Profesionálové z r. 1988. Přestože to byl malý a málo známý park, návštěvy jsme rozhodně nelitovali. V pět hodin jsme park opustili a vyrazili do Las Vegas. Kousek za parkem nás zastavil policajt. Na silnici, po které jsme jeli, zrovna natáčeli Top Gear, tak jsme museli čekat. Ale viděli jsme aspoň fakt pořádný (a drahý) bouráky.

Las Vegas

Do Vegas jsme dorazili po 18 hodině a ubytovali se v hotelu asi půl kiláku od Stripu. Ve Vegas je ubytování fakt levný. My jsme sehnali za 400Kč na noc. O půl deváté jsme vyrazili na Strip. Než jsme tam došli, už nás bolely nohy, protože náš hotel byl přes dálnici a drahnou chvíli nám trvalo než jsme našli tu správnou cestu. Pak ještě prokličkovat mezi hotaly a už jsme viděli Eiffelovku. Světla tam bylo z neonů jako ve dne, všude davy lidí. Na Stripu jsme nachodili několik kilometrů. Je to dlouhá ulice plná slavných a drahých hotelů. Každý hotel je postavený v nějakém stylu a skoro každý má před sebou nějakou atrakci. Před hotelem Paris stoj zmenšenina Eiffelovy věže, před Césarovým palácem stojí zmenšené Koloseum. Co hodinu vybuchne na ulici před hotelem Treasure Island sopka, můžete se podívat na vodotryskové představení s hudbou nebo na představení, během něhož se potopí pirátská loď.

V suterénu každého hotelu jsou obrovské kasina. I ty jsou zařízna ve stylu daného hotelu. V Ceasar Palace jsme se procházeli mezi antickými sochami, v hotelu Paris po pařížské ulici s blankytně modrou oblohou. Některé hotely byly tak rozlehlé a spletité, že tam měli i mapky, aby se v nich člověk neztratil. Peníze se v kasinech jen točí. Můžete si zahrát klasické automaty, které jsou už ale jen na papírové peníze, pocker a plno dalších známých i moderních her. Plno mě jich lákalo, ale neměl jsem ani páru jak se hrají nebo které čudliky mačkat.

Za den najeto 338 km

Hoover dam, Red rock canyon

8.5.

Po Las Vegas jsme chodili ještě po půlnoci a na hotel jsem se vrátili před druhou ráno s úplně bolavýma nohama. Padli jsme do postele a spali jako zabití.

Ráno jsme vstali a v klidu se sbalili. V noci přímo na Stripu jsme se zahrát nějak neodhodlali. Bylo to moc velké a pompézní. Navíc když člověk ty hry nezná nebo neví, které čudlíky mačkat... Zašli jsme teda do kasina našeho hotelu, nastudovali nějaký lehký automat a prohráli si tam 5 dolarů. Teda celkem 7,5 protože 2,5 jsme vyhráli :-) Kýžené bohatství se nedostavilo. Ale do příště se naučím pořádně poker :-)

Hoover dam

Z Las Vegas jsme si udělali zajížďku na východ, pár kilometrů k Hoover Dam. Cestou jsme ještě jednou projeli přes Strip, kde jsme se pokochali architekturou i ve dne a k přehradě dojeli o pár minut později. Zaparkovali jsme na prvním parkovišti, ještě před hrází, a nejdříve se šli projít na nový most přes Colorado. Podívali se na přehradu pořádně shora. Byla do dobrá volba. Člověk si přehradu nejdřív obkoukl v celku. Navíc je na mostě hodně informací jednak o něm a něco i o přehradě. Ani jsme to všechno nečetli, ale bylo to zajímavé. Vrátili jsme se pak k autu, přejeli hráz a zaparkovali za ní. Úplně těsně za hrází je placené parkoviště, které jsme s klidem minuli, protože o 50 m dál jsou další parkoviště, kde jsme v pohodě našli místo. Pěšky jsme se pak vrátili na hráz a důkladně si ji celou prošli a prohlédli. Prohlídku přehrady zevnitř jsme oželeli kvůli času, i když jsem slyšel, že je to tam hodně zajímavé. Myslím, že vstupné bylo 30 USD. Zajímavostí je, kromně mnohých dalších, že středem hráze vede hranice mezi Arizonou a Nevadou a na každé straně je jiný čas.

Red rock canyon

Kolem 16 hodiny jsme odjeli a vyrazili do Red rock canyon. Projeli jsme opět Las Vegas a kousek na západ jsme dorazili k parku. Je to v podstatě zase jedna, několik kilometrů dlouhá, scenic drive, se zastávkami a parkovišti podél silnice. Opět je možné se z nich vydat na různé tůry do okolí. Podle průvodce zde měla být 1000m vysoká skalní stěna, ale tu jsme nenašli. Možná není vidět ze silnice a musí se k ní dojít. My jsme park projeli, občas někde zastavili a vyfotili se. Jelikož se zatáhlo a zvedl se vítr, máme odtud pár pěkných před-apokaliptických fotografií. Pokud ale potřebujete šetřit časem, dá se tenhle parčík s klidem vynechat.

Protože jsme neměli na noc zajištěné ubytování, zeptali jsme se rangera u vstupu do parku a ten nám poradil kemp asi 3 km zpět na Las Vegas. Stál 15 USD na auto. Vyloženě se nám na přespání hodil. Nikde o něm ale není zmínka, takže bylo štěstí, že jsme se zeptali. Odbočka k němu je zde: N 36° 08.630 W 115° 23.465, kemp zde: N 36° 07.785 W 115° 23.046. O jeho provozní době přes rok nemám ponětí.

Za den ujeto 172 km