SequoiA, Los Angeles

15.4.

Ráno jsme se probudili do pěkné zimy. Ohřáli jsme si čínskou polívku na snídani a vyrazili do parku Sequoia, kde rostou nejvyšší stromy na světě. Tam jsme dorazili v poledne, zašli do visitor centra, kde jsme nakoupili pohlednice a docela dobře pokecali s rangerkou. Zajímalo ji jak se žije u nás v ČR a povídala nám o USA, takže jsme se tam pár minut zakecali.

Nedaleko od visitor centra jsme si prošli krátký trail v Grand Groove - oblast velkých sequoí, kde se dá projít kmenem spadlé, mrtvé sequoie. Taky tam roste General Grand Tree, což je sequoia s největším průměrem na světě - 13m. Po jediné silnici jsme následně vyrazili parkem na jih. Moc pěkná cesta horama, dost často jsme jeli v mraku. Když jsme zastavili na vyhlídce na focení, oblaka se válela všude kolem nás.

Hlavním cílem byl General Sherman Tree, největší sequoia na světě, ke které vede taky celkem lehký, necelý 1 km dlouhý, trail. Udělali jsme povinné fotky u stromečku a prošli okolí. Je tam přeba asi tří metrový průžez 2200 let starou sequoí nebo vydlážděný průžez Shermana, takže člověk získal dobrou představu o průměru a obvodu. Mimo to je tam plno dalších velkých sequoi, některé s impozantními pozůstatky požáru.

Odpoledne jsme ještě projeli Tunel log, což je díra v sequoi, kam se vejde i auto a vyšplhali na Moro Rock. Odtam by byl pěkný výhled do kraje, kdyby nebyla celá v mraku. Takže krajinu jsme viděli jen když se mraky na chvíli rozthali. Ale jinak to tam bylo moc pěkné - i v tom mraku :-) Mělo to svoje kouzlo.

O půl paté jsme vyjížděli z parku do Los Angeles, kam jsme přijeli v deset. Příjezd do města byl pro mě jako pro méně zkušeného řidiče naprostý šok. Vjížděli jsme už za tmy, takže jediné co jsem viděl byly tisíce a tisíce světel. Budovy a auta hrnoucí se v obou směrech. Obrovská kolona aut a tiráků, která se táhla do kopce před Los Angeles. Všude samý výjezd a nájezd. V pravo tři pruhy kamionů, v levo další čtyři pruhy osobáků, kterým to táhlo víc než nám. Připadal jsem si jako myš mezi dvěma mlýnskýma kolama. Měl jsem pořádně nahnáno. Ještě nezvyklí na tyto obří města jsme samozřejmě netrefili ten správný sjezd k našemu hotelu. Naštěstí je město tak velké a dálnice tak husté, že jsme prostě sjeli na dalším a k hotelu přijeli z druhé strany v podstatě bez zajížďky.

Ubytování jsme měli rezervované v Cecil hotelu. Což je velice levný hotel, ale taky ne tak moderní. Vybavením spíše zastaralý. Ale abych jim nekřivdil, tak byl udržovaný. Na přenocování to bohatě stačilo. Největší nevýhodou byla společná sprcha asi pro půlku patra, ale nakonec ani to nebylo nijak extra hrozné. Hlavně proto, že jsme měli dveře hned u sprchy, takže jsme skoro nazí jen přeskočili z jedněch dvěří do druhých :-) Hotel nemá parkoviště, takže jsme museli parkovat přes křižovatku v patrové garáži za 9 USD na noc. Bacha na výjezd. Další ráno jsme zaplatili a já si vzpomněl, že jsem nechal foťák v hotelu. Tak jsem pro něj sprintoval, ale pod 15 minut jsme vyjet nestihli. Tak to bylo za další 3 USD, grrr.

Za celý den najeto 542km

16.5.

Los Angeles

První den jsme strávili v Universal Studios v Hollywoodu. Jako filmový fanoušek jsem si tohle nemohl nechat ujít. Vstupné bylo mastné. 80 USD na jednoho na den a to bylo to nejlevnější. Naštěstí tam nebylo moc lidí, takže fronty na atrakce byly úplně v pohodě.

Vyrazili jsme tak, aby jsme tam byli na 10:00, kdy otevírali. Skoro se nám to podařilo. Z domu jsem měl vytipované parkoviště, ale jak jsme se blížili už nás naváděly ukazatela a navedly nás samozřejmě přímo na placené garáže za 15 USD. Vzhledem k šíleným dálnicím, nadjezdům, podjezdům, přejezdům a křižovatkám, na které jsem nebyl zatím absolutně zvyklý, jsem byl rád, že jsme u cíle a doláče jsem pěkně za parkování vysolil. Než bych se někde další dvě hodiny motal, abych pak zjistil, že to stejně jinde nejde. Parkoviště, které jsem měl vytipované jsem pak od vchodu do studií zahlédl, ale podle všeho se tam taky platilo. Zřejmě.

Universal Studios jsou filmová studia, kde se natáčí hollywoodské trháky a zábavní park v jednom. Vy vstoupíte do zábavního parku. Do filmových studií se jedete projet elektrickým vláčkem jako na jednu z atrakcí. Projížďka trvá hodinu a je s průvodcem, který celou dobu mele v angličtině a vy kroutíte hlavou z jedné strany na druhou, abyste viděli všechny zajímavosti o kterých povídá. Je jich opravdu hodně.

Jen pro představu jsou tam postavené kulisy celé části města, westernová ulice, mexické náměstí, část reprezentující Evropu. Domy z různých filmů jako třeba z Frankensteina. Amíci byli naprosto unešení z ulice ze seriálu Zoufalé manželky, což mě vůbec nebralo, zato jsem byl unešený ze setu z filmu Válka světů, kde je zřícený Boeing. Občas jsme s vláčkem zajeli do takového tunelu, kde kolem nás zuřilo zemětřesení ve stanici metra a málem nás to tam utopilo nebo se kolem nás pral King Kong s Tirannosaurem ve 3D.

V zábavním parku bylo několik atrakcí. Dům hrůzy (dům hrůzy), Vodní svět (představení o hodných a zlých lidech, jak po sobě střílí, padají do vody a dělají podobné kousky a na konci vyhrají ti dobří - ale pěkné) , Shrek 4D (kde na nás cákala v kině i voda a pavouci nás lechtali po nohách), Jak se dělají filmové triky (spíš jak se dělaly dřív - poučné), Cvičená zvířata (ty zvířata v těch filmech to fakt jsou schopné zahrát napoprvé - to jsem čuměl). V další části parku pak byly tzv. Ridy (jízdy). To jsme sedli do nějakého vozíku a projeli jsme nějakou horskou nebo aspoň natřásací dráhu. Byly tam Transformers, Simpsons ride, Mumie a Jurský park. Jurský park byl nejhezčí s pořádným sešupem na konci a Mumie pekelně rychlá. Naopak Simpsonovi mě přišli docela nuda, ale měli tam jako přidaný vjem i vůni.

V parku prodávají jídlo a pití. Pekelně drahé. Párek v rohlíku za 150Kč, ale co nám zbylo, když jsme celý den nic nejedli. Odcházeli jsme v šest hodin skoro mezi posledníma. Stihli jsme některé atrakce i dvakrát, ale strávit by se tam dal skoro i týden. Dva dny, na které se dá koupit vstupenka, určitě.

Cestou do hotelu jsme se ještě zastavili projít si Hollywood boulevard. To je ta ulice, kde jsou na chodníku hvězdy se jmény slavných. Podařilo se nám zaparkovat přímo na té ulici asi půl kiláku západně od Chinese Theatre. Večer už tam totiž není omezené stání, tak jsme tam jedno místo chytli. Skoro obyčejná ulice, až na ty hvězdy. Před Chinese Theatre - kde se udělují oskaři - jsou v betonu obtisky rukou a nohou slavných osobností. Postávají tam šašci v kostýmech slavných filmových postav a za to, že se s nima vyfotíte, vybírají peníze.

Malé upozornění. Myslel jsem si, že přijedem do LA a odevšad budem vidět nápis HOLLYWOOD. Omyl, zahlédli jsme ho na pár sekund, když jsme jeli po dálnici do Universal Studios. Takže si zjistěte, odkud je nápis vidět a naplánujte si tam zastávku.

Najeto 37 km

17.4.

Dopoledne jsme vyrazili na prohlídku downtownu LA. Prošli jsme Little Tokyo - celkem o ničem, snad kromě budhistického chrámu, a pak se vrhli mezi mrakodrapy. To byla paráda. Cestou pár architektonických zajímavostí jako Walt Disney Concert Hall, Civic center a  Cathedral of Our Lady of the Angels. Impozantní zážitek v moderním kostele pro 3000 lidí. Prošli jsme si ji celou i s moderní kryptou. I když se mě architektonicky moderní kostely moc nelíbí, ty americké stály za to.

Odpoledne jsme vyrazili na pobřeží do Santa Moniky. Cestou jsme se zastavili v It's a Wrap (www.itsawrap.com), ochodě, kde se prodává oblečení z filmů a seriálů. Každý kousek má u sebe kód a podle toho se pak můžete podívat ve kterém filmu byl. Většinu jsem ovšem ani neznal, byly to nějaké americké seriály.

A projeli jsme Rodeo Drive - prý nejslanější nákupní ulic. No nic moc. Jestli jsme byli na té správné :-D Asi tam bude pěkně draho. Ulice samotná nijak zajímavá nebyla.

V Santa Monica jsme se šli podívat na vyhlášený pier. Je na něm nějaké občerstvení a malý zábavní park (a WC), ale jinak nic moc. Kdyby to nebylo u pláže a Tichého oceánu, ani se nevyplatí tam jezdit. Protože nám ten den pořádně foukalo a byla zima, tak jsem do vody ani nevlezli. Škoda, pláže tam byly opravdu velké a pěkné. Hned u pieru, na severní straně, je obří parkoviště. Docela drahé. Na jihu je malé parkovišťátko za dolar na hodinu, kde jsme zaparkovali. Než jsem tam ale trefil, tak jsem dvakrát projel to velké. Ještě že tam byly u vězdu dvě kukaně, takže jsem pokaždé vjel k jiné :-D Asi by si o mě chlápek něco myslel.

Večer jsme pak už jen přejeli do hotelu v Anaheimu.

Za den ujeto 89 km

18.4.

Tento den jsme se chtěli podívat k Disneylandu, spali jsme v hotelu pár kilometrů od něj. Trávit tam celý den jsme už nechtěli, když jsme byli v Universal Studios. Četl jsem, že prý se má jít dát dostat na nějakou centrální ulici Disneylandu i bez placení. Že je zpoplatněn až vstup do jednotlivých parků.

Problém ovšem byl zaparkovat. Parkoviště Disneylandu bylo zase pořádně drahý, to by se nevyplatilo. Tak jsem našel nějakou oblast domků asi kilometr odtam, že to dojdem. Místo by tam bylo, ale zrovna ten den bylo čištění ulic, takže nás jakýsi chlápak vyhnal, ať tam neparkujem, jinak že nás odtáhnou. Tak jsme Disneyland vzdali (když ani výsledek nebyl zaručený) a že pojedem pryč. Jenže jak se odtam vymotat? Zas samá obří křižovatka s nespočtem pruhů a odboček. Samozřejmě, že jsme vjeli přímo na jedno z placených parkovišť Disneylandu. Tak jsem to týpkovi u budky vysvětlil. Ani nemrkl okem, dal nám za stěrač cedulku EXIT a řekl: "left and left" a jeli jsme. Pak už jsme si dali dobrý pozor, abysme najeli na tu správnou dálnici.

Poodjeli jsme tedy kousek dál ke Crystal Cathedral. Další z amarických moderních kostelů. Celý ze skla s pátými největšími varhany na světě. 300 rejstříků a 17774 píšťal. Tenhle kostel na nás opravdu zapůsobil. Měl ducha i když byl tak velký. Po prohlídce jsme se vrátili zpátky na pobřeží, tentokrát ke Queen Mary - zaoceánskému parníku, ze kterého je teď drahý hotel. My jste tam ale jeli kvůli prohlídce ruské ponorky Scorpion. Vstup na ponorku stál 11 USD dospělý, 10 USD děti, parkoviště 15 USD. Pak jsem zjistil, že modernější americká ponorka Pampanito je přímo v San Franciscu u Fisherman's Wharf. To kdybych věděl, tak sem ani nejedem a jdem na Pampanito. Když jsme nešli na Queen Mary. Jen pro info, nejlevnější vstup na QM stál od 25 USD pro dospělého, 14 USD pro děti až po 45 USD za first class vstup.

V ponorce se mě ale líbilo. Prolezli jsem ji dvakrát od zadu do předu a vylezli jsme i na palubu, takže jsme se mohli projít až pod věž. V každé komoře ponorky hrála zvuková smyčka s povídáním. Dozvěděli jsme se strašně moc zajímavostí. A bylo tam docela těsno. Strávili jsme tam zhruba hodinu. Po ponorce jsme se ještě prošli kolem Queen Mary a prohlédli si ji aspoň z venku.

V pozdním odpoledni jsme vyrazili do San Diega. Večer, jak jsme dojeli, jsme si zašli na malou procházku do centra, ale nic moc zajímvého tam nebylo. Akorát bezdomovci se už ukládali ke spánku.

Na parkovišti v Balboa Parku odkud jsme vyráželi na průzkum, jsem v autě i přespali. N 32° 43.460, W 117° 08.980. Je tam ale zakázano stát od 2 do 6 ráno. Tak jsme to nechtěli riskovat a na tu dobu jsme odjeli kousek jinam a zaparkovali normálně u nemocnice na ulici u chodníku. Pravda, moc vydatná noc to nebyla, ale neutratili jsme nic za hotel ve městě.

Celkem ujeto za den 258 km